Její dlaně jsou bílou květinou
Co obětím květ otevírá
Otvírá naději bolestnou
Když den se stínem uzavírá
A obzor zvedá
A lunu hledá
A neplakává
Jak včelí plást její ústa jsou
A plností radost poznává
Se sluncem bdí
A ranní rosou
Hlubokou
Tůní
Její oči jsou
Když obzor zvedá
A lunu hledá
A neplakává
Za krokem žen píseň touhy zní
Zní tajemství
Vyznání čeká
Zní muži tím, čím je slunce žní
Kosou a vínem
Horkým zráním a tiše říká
Jsem probuzená
Jsem milovaná
Jsem nalezená
